U psů rozlišujeme dva základní typy epilepsie – idiopatickou a symptomatickou. Každá z nich má odlišné příčiny a vyžaduje jiný přístup k léčbě.

Idiopatická (primární) epilepsie je u psů poměrně častá. Její konkrétní příčinu nelze určit – mozek psa nevykazuje žádné abnormality a zvíře se mezi jednotlivými záchvaty jeví jako zcela zdravé. Tato forma se může vyvinout u jakéhokoli psa, ale některá plemena jsou k ní náchylnější:

• Zlatý retrívr
• Labrador
• Beagle
• Kolie
• Německý ovčák
• Boxer
• Irský setr
• Jezevčík
• Pudl
• Magyar Vizsla
• Anglický springer španěl

Symptomatická (sekundární) epilepsie je naproti tomu následkem jiného zdravotního problému. Mezi její možné spouštěče patří:

• nízká hladina cukru v krvi
• mozkový nádor
• poranění hlavy
• onemocnění ledvin nebo jater
• otrava jedy
• infekční onemocnění

Blížící se záchvat často ohlašuje tzv. aura – fáze, kdy je pes neklidný, úzkostný nebo se chová nezvykle mazlivě. Samotné záchvaty se dělí na dva typy. 

Částečné (parciální) záchvaty postihují pouze určitou oblast těla – například se projeví škubáním končetiny. Pes může působit úzkostně nebo bezdůvodně štěkat.

Generalizované záchvaty zasahují celé tělo. Projevují se silnými křečemi, škubáním obličeje a končetin, zvýšeným slintáním a nekontrolovaným odchodem moči a stolice. Pes je během záchvatu v komatózním stavu, oči má zkroucené a nereaguje na podněty. Záchvat může trvat několik sekund, minut, ve vážných případech i hodin. Po jeho odeznění bývá pes dezorientovaný a vyčerpaný.

Stanovit diagnózu epilepsie není jednoduché a obvykle vyžaduje řadu vyšetření. Veterinární lékař musí nejprve vyloučit jiná onemocnění, která by mohla záchvaty způsobovat – například vzteklinu nebo tetanus. Teprve poté může určit, zda se jedná o idiopatickou epilepsii.

Mezi nejčastěji používané diagnostické metody patří:

• rentgenové vyšetření

• magnetická rezonance (MRI)

• krevní testy

• elektroencefalografie (EEG)

• analýza mozkomíšního moku

U symptomatické epilepsie je zásadní léčit základní onemocnění, které záchvaty vyvolává. V případě primární epilepsie se cílem terapie stává snížit nadměrnou aktivitu nervových buněk v mozku a zabránit dalším záchvatům.

K léčbě se používají tzv. antiepileptika. Mezi nejznámější patří fenobarbital. Než lék dosáhne v krvi požadované úrovně, trvá obvykle dva až tři týdny. V tomto období se mohou objevit vedlejší účinky, jako je únava, zvýšená žízeň a chuť k jídlu, které po několika dnech obvykle vymizí.

Pokud fenobarbital nezabírá dostatečně, kombinuje jej veterinář s dalšími léky, například bromidem draselným. Protože dávkování musí být velmi přesné, je nezbytné pravidelně kontrolovat hladinu léčiva v krvi.

Pro zvládnutí akutního záchvatu bývá předepisován diazepam, často ve formě čípků, který rychle tlumí křeče.

Při záchvatu je nejdůležitější zajistit, aby se pes nezranil. Odstraňte z jeho okolí všechny tvrdé či ostré předměty, o které by se mohl uhodit.

Otázka, zda má být majitel u psa během záchvatu, nemá jednoznačnou odpověď. Některým psům pomáhá tělesný kontakt s páníčkem ke zklidnění, jiní reagují lépe, když jsou sami. Nejlepší je vyzkoušet, co vyhovuje vašemu mazlíčkovi. Buďte však opatrní – v bezvědomí může pes neúmyslně kousnout.

Nikdy se nepokoušejte psovi otevírat tlamu ani mu cokoli vkládat mezi zuby. Po odeznění záchvatu mu dopřejte klid a tichý prostor k zotavení.

Úspěšnost léčby závisí na několika faktorech. U symptomatické epilepsie je klíčová možnost vyléčení základního onemocnění. U idiopatické epilepsie platí, že čím dříve je diagnóza stanovena a zahájena léčba, tím lepší jsou vyhlídky.

Každý další záchvat totiž zapojuje více nervových buněk, záchvaty jsou stále závažnější a intervaly mezi nimi se zkracují. Primární epilepsie vyžaduje celoživotní léčbu, jejímž cílem je omezit frekvenci a intenzitu záchvatů. U mnoha psů tato terapie funguje velmi dobře, u některých však ani antiepileptika nepřinesou výrazné zlepšení.

Kromě medikamentózní léčby hraje důležitou roli také správná výživa. Kvalitní krmivo může podpořit celkové zdraví psa, posílit jeho nervovou soustavu a zlepšit celkovou kondici. Pro psy trpící epilepsií je vhodné volit krmení s vyváženým složením a vysoce kvalitními surovinami, proto doporučujeme přípravky a krmivo z řady Bellfor. 

Immun – podpora imunity a nervové rovnováhy

Toto je nejvhodnější doplněk pro psy s epilepsií. Pomáhá:

• stabilizovat imunitu

• snižovat zánětlivé procesy

• podporovat nervový systém

• zlepšovat regeneraci po záchvatech

Gastro Activia - probiotika – zdravé střevo = klidnější nervový systém

Střevo a mozek jsou propojené (gut–brain axis). U psů na lécích bývá trávení často narušené.

Probiotika:

• stabilizují mikrobiom

• podporují imunitu

• snižují zánět

Hmyzí protein:

• nezatěžuje játra

• snižuje zánětlivost

• je ideální pro psy na dlouhodobé medikaci

Krmivo s vyšším obsahem omega‑3 nabízíme v hmyzím krmivu jako jsou Landgut Schmaus, Naturfarm Schmaus, Naturgut Schmaus

Omega‑3 mastné kyseliny podporují:

• funkci mozku

• nervovou rovnováhu

• regeneraci buněk

Na závěr 

Epilepsie sice není onemocnění, které by se dalo zcela vyléčit, avšak s včasnou diagnózou, správnou léčbou a vhodnou výživou může váš pes i přes tuto diagnózu prožít plnohodnotný a spokojený život. Nepodceňujte proto příznaky, konzultujte vše s veterinářem a poskytněte svému čtyřnohému příteli lásku a péči, kterou potřebuje.